VINAŘSTVÍ PAULUS PAVLOV

Vinařství v Pavlově

Vinařství v obci Pavlov je tradičním cílem putování mnoha turistů a cykloturistů navštěvujících tuto překrásnou a vinohrady obrostlou část jižní Moravy. Vinařská obec Pavlov nabízí vše co k vínu a jeho konzumaci patří - kvalitní vinaře a vína, nezapomenutelnou atmosféru vína všude kolem. Můžete zde najít překrásné historické vinné sklepy se starými kvelby, které jsou zařízeny jak jen pro soukromé účely tak také pro veřejnost jako vinotéky a vinné sklepy pro posezení, firemní akce, degustace, ochutnávky vín z vinařské obce Pavlov. Pavlov není, ale jen a pouze o víně, vinařské turistice a vinných sklepech popřípadě ochutnávkách. Obec Pavlov je vyhledávaným cílem mnohem turistů i z dalšího důvodu a to, že nabízí nezapomenutelný výhled na 3 Novomlýnské nádrže z jemu blízkého hřebene Pálavy nebo přímo ze zříceniny Hradu Děvičky, který byl u obce Pavlov vybudován ve 13. Století. Velmi poutavým je i okolí Hradu Děvičky a vinařské obce Pavlov a to sice město Mikulov a Lednicko-valtický areál, který je zapsán na seznamu památek UNESCO.

Zprávy archeologů hovoří o tom, že první vinohrady byly na Moravě již ve 3. Století našeho letopočtu. V té době obývali úpatí Pálavy a vrchy kolem obce Pavlov římští legionáři. Pozdějí v době kolem 9 století n.l. bylo hospodaření na vinicích a vinařství na rozmachu. Dochovaly se mnohé archeologické nálezy v podobě vinařských nožů a semínek révy vinné. Tyto archeologické nálezy dokládají velmi pokročilé vinařství obyvatel obce Pavlov, kteří byli v té době součástí Velkomoravské říše.

Archeologové nám potvrzují, že oblast kolem dnešní obce Pavlov byla osídlena již od období lovců mamutů a to bez jakékoliv historické přestávky. Pavlov se dříve také honosil názvem Pálava a do roku 1945 měl německé jméno Pollau. Historicky bylo vinařství vždy hlavním zdrojem obživy obyvatelů Pavlova. V roce 1444 byl Pavlov největší vinařskou obcí v Mikulovském regionu. Dle dostupných informací sahá historie až do 11 století našeho letopočtu, z této doby se také dochovaly prvotní zmínky o obci Pavlov. V tomto období Pavlov příslušel ke staroboleslavské kapitule. V první polovině 14 století se Pavlov stal součástí mikulovského panství. Jak již bylo zmíněno tak vinařství a vše kolem vína bylo již od dávných dob hlavním zdrojem bohatství obce Pavlov a jejich obyvatel. V období před třicetiletou válkou vinohrady tvořily polovinu celkové rozlohy orné půdy. Nejhoršími časy byly pro víno, vinohradnictví a vinařství v Pavlově války, které zapříčinily razantní omezení pěstování révy vinné v obci Pavlov a jejím okolí. Nejvíce Pavlov poškodily války husitské a také již několikrát zmíněná třicetiletá válka.

Obdobím rozkvětu bylo v Pavlově 18 století. Tehdy bylo víno a vinařství v Pavlově opět na vzestupu a jeho věhlas byl opět široko daleko znám stejně jako v období před všemi válkami. Jako důkaz této úspěšné doby jsou v obci k vidění vinné sklepy s velkými reprezentativními štíty, dominantní kostel sv. Barbory, barokní hřbitov s nárožními věžicemi a sochami. Pavlov a jeho okolí bylo původně osídleno slovanským obyvatelstvem, ale na počátku 13. století se do obce Pavlov začalo přistěhovávat německy mluvící obyvatelstvo. Německy mluvící obyvatelé byli v Pavlově až do odsunu, tedy do roku 1945 – 1946. Po druhé světové válce začal být Pavlov osídlován českými občany, kteří nebyli jen z obcí v okolí, ale taky z oblasti Bílých Karpat, Valašska, Vyšočiny či Moravského Slovácka.

V padesátých letech se vinařství opět rozvíjelo. Hlavním důvodem tohoto rozvoje bylo to, že se o vinice v Pavlově začali starat absolventi z vinařských učňovských mistrovských a později technických škol, kteří měli vysoké odborné znalosti. Tehdy se začali zakládat nové vinohrady, které se již daly obhospodařovat za použití mechanizace, jelikož již byly na středním a vysokém vedením „drátěnky“.

Posledních 27 ha vinic vedených starým způsobem „na hlavu“ bylo vyklučeno během roku 1967. V období mezi rokem 1970 a 1971 bylo v Pavlově nově vysazeno 40 hektarů nových vinohradů.

V současné době spadá obec Pavlov do Mikulovské vinařské podoblasti, která má rozlohu 10.318 ha. Celková plocha registrovaných vinic ve 182 viničních tratích je 4680 hektarů. Viniční tratě Mikulovské vinařské podoblasti se nachází v katastru celekm 30 vinařských obcí, mezi které patří i obec Pavlov. Pavlov je v celkovém žebříčku rozlohy registrovaných vinic na 25. Místě. Na území vinařské obce Pavlov je celkem 168 ha registrovaných vinic. Ovšem celková výměra viničních tratí je téměř dvakrát větší – tedy cca 316 ha. Rozdíl mezi celkovou rozlohou viničních tratí v Pavlově a registrovaných vinic je tvořen vinohrady, které obhospodařují drobní pěstitelé révy vinné a drobní vinaři. V Pavlově je 15 vinařů, jež jsou oficiálně registrování u Vinařského fondu České republiky. Drobnému vinaření a vinu se, ale v Pavlově věnuje téměř každý stálý obyvatel obce včetně i pár „přespolních“. Vinná réva je pěstována integrovanou produkcí, tedy způsobem šetrným přírodě. Na svazích kolem Pavlova je vyráběno i biovíno. Pro enology je velmi zajímavé půdní podloží, které dává hrozny, jež jsou charakteristické svým ovocným aroma, kořenitostí a výraznou kyselinkou.

Vína z Pavlova jsou odborníky oceňována pro jejich nezaměnitelnou ovocitou svěžest, aromatičnost kořenitý buket, který je dán všudypřítomným vápencovým podložím, které tvoří Pálavské vrchy. Co se týče odrůd pěstovaných na Pálavě a speciálně v okolí Pavlova tak je zde převaha bílých odrůd. Daří se tady následujícím bílým odrůdám: Ryzlink Vlašský, Ryzlink Rýnský, Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Pálava, Aurelius, Rulandské bílé a Rulandské šedé, Chardonnay, Sauvignon  a  Muškát  moravský.  Z červených vín jsou hojně pěstována tato: Svatovavřinecké, Frankovka, André, Zweigeltrebe, Rulandské modré a Modrý Portugal.